3 filmové předpovědi o robotice, které se fatálně nevyplnily

Roboty jsme tu podle filmařů měli mít už dávno! Co je zdrželo?

V pondělí večer se na Prima COOL s novým seriálem Já a robot opět přeneseme do světa nepříliš vzdálené budoucnosti plné robotů a umělých inteligencí. Nečekejte však žádné vzpoury strojů ani vražedné počítače. Vize kriminálky Já a robot se drží mnohem více při zemi a vykresluje každodenní život v budoucnosti, nikoliv soudný den plný fantaskních scénářů. Takový střídmý přístup není pravidlem – naše tři příklady z historie filmových robůtků vlastně ukazují, že se filmaři ve svých robotických vizích zítřejších dnů většinou setsakramentsky sekli!

 

3) Replikanti v roce 2019

Do příchodu roku 2019 vyměníme ještě pár kalendářů, už nyní je ale zjevné, že za několik málo let opravdu nestihneme vymyslet létající auta, mimozemské kolonie a především od lidí nerozeznatelné roboty. Koneckonců, většina replikantů z Blade Runnera se “narodila” už v roce 2016. Vzhledem k tomu, že svět Blade Runnera působí ohyzdně jako pondělní ráno, ale nejde zase o takovou škodu.

Proč však vlastně svou vizi budoucnosti režisér Ridley Scott tak mocně přehnal? V polovině 80. let už bylo jasné, že mimozemské kolonie u jiných hvězd nejsou tři dekády daleko, Blade Runner byl však natočen především jako metafora tíživé budoucnosti, kdy dojde na přelidnění planety a veškerý svět bude působit odpudivěji než předměstí Detroitu. Arbitrární datum, kterým tak byl film ocejchován, působí spíše jako snaha varovat diváka před nemilými zítřky, které přece jen působí naléhavěji s datem “2019” než “3019”...

Blade Runner
Blade Runner
Warner Bros.

 

2) Umělá inteligence v roce 2001

Ani v roce 2001, jak prorokovala 2001: Vesmírná odysea, lidstvo nedisponovalo pilotovanými misemi k Jupiteru, které by řídily inteligentní počítače. Na rozdíl od Blade Runnera však 2001: Vesmírná odysea není přehnanou vizí, alespoň při natáčení v roce 1968 tedy byla jistá šance, že za více jak 30 let po misi k Měsíci budeme mnohem dále.

V 60. letech lidstvo 8 let od vyslání prvního kosmonauta stanulo na Měsíci a rovněž digitální počítače uháněly mílovými kroky – nakonec právě v této dekádě vznikl i pradědeček internetu, a první online hra (Maze) přišla jenom pár let nato. Jak vesmírný pokrok, tak i příchod umělé inteligence se však nakonec ukázal být mnohem náročnější, než optimisté původně tipovali.

2001: Vesmírná odysea
2001: Vesmírná odysea
Metro-Goldwyn-Mayer

 

1) Soudný den v roce 1997

Nejenže jsme se na konci 20. století nedočkali vzpoury strojů, ale i roboti jako Terminátoři působí z dnešního hlediska v dekádě, kdy byl vrcholem softwaru Windows 95, snad až komicky vyspěle. Jistě, první dva Terminátoři disponují cestováním časem, a hlavně druhý díl vlastně odhalí, že jsou Terminátoři vyvinuti z technologie budoucnosti. V původní časové linii a původním filmu tomu tak však nebylo.

Stroje dnes už sice umějí (většinou) chodit po svých, kvůli mizernému zdroji energie je však nikdo jen tak nepošle do válečného pole. Stejně tak máme i válečné stroje – dnešní drony se však neobejdou bez řízení a kontroly lidí. Soudný den by tak po vzpouře robotů nenastal ani dnes.

Terminátor
Terminátor
Orion Pictures/TriStar Pictures

Takové jsou však už mnohé přepálené vize. Než se tedy dočkáme reality roku 2048, v níž se odehrává Já a robot (abychom si odškrtli, co vše se seriálu povedlo a co nikoliv) sledujte náš nový seriál každé pondělí ve 20.15 na Prima COOL.

(lol)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama