4 nejrealističtější válečné filmy

Mrkněte na přehlídku filmů, po nichž by si divák zasloužil medaili za statečnost.
Jo, párkrát do Hollywood trefil.
Jo, párkrát do Hollywood trefil.
Dreamworks/Columbia Pictures/Universal Studios

V neděli večer začne na Prima COOL další připomínka válečného pachtění Johna Ramba. Jeho skutky i jméno se za uplynulé dekády doslova staly synonymem pro heroické, i když zároveň poněkud lehkomyslné vojenské geroje, které nejdou pro střelbu od pasu daleko. Ne každý film ale válku zobrazuje právě tímhle způsobem - pokud byste tak po Rambovi potřebovali uhasit žáhu militaristického nadšení, můžete sáhnout po jednom filmu z naší vybrané depresivní čtveřice.

 

Nejvěrnější morální dilema: Zachraňte vojína Ryana

Zachraňte vojína Ryana
Zachraňte vojína Ryana
Dreamworks

Vojna není kojná, krom veškeré fyzické náročnosti je však rovněž náročná na psychiku. Vlastně je spíše problém najít veterána, který netrpí post-traumatickým stresem. Ze všech válečných velkofilmů snad morální tíhu konfliktů nejlépe zachycuje Spielbergův opus Zachraňte vojína Ryana - nejen pro celkovou špinavost, kterou na plátno převedl, ale i pro nezapomenutelnou scénu s německým zajatcem či závěrečnou rvačku na nože. Ačkoliv v tomhle filmu lítají kusy masa všude kolem, je tichá bitva, jíž zakončí zajetí čepele do hrudi, zřejmě nejbrutálnějším okamžikem z celých tří hodin - jednoduše proto, že při tom cítíte, jak hnusně po tom přeživšímu vojákovi bude.

 

Nejvěrnější chaos: Údolí stínů

Údolí stínů
Údolí stínů
Paramount Pictures

Všemožné válečné filmy srší makabrózní akcí, u mnoha z nich jsou však bitky brutálně stylizované. Jasně, od filmů se tak nějak očekává, že se nebudeme dvě hodiny dívat na utěšovací palbu na kilák vzdálenou kůlnu, v níž možná ani nikdo není. Celkovou řvavost a nepřehlednost bojiště však přesto asi nejlépe zachytil film Údolí stínů, v němž Mel Gibson svádí první velkou bitvu Vietnamské války. Nepřehledné chvíle, kdy jde jenom o to přivolat v megahluku leteckou podporu, ochladit minomety nebo odvézt zraněné, působí jako vystřižené z memoárů Veteránů se smyslem pro humor. Čímž Údolí stínů v naší osobní filmografii překonává Černého jestřába...

 

Nejvěrnější nuda: Mariňák

Mariňák
Mariňák
Universal Studios

Celou pointou Mariňáka je vykreslení momentů, kdy se zrovna nebojuje - tyto totiž při běžném nasazení tvoří drtivou většinu služby, v kontrastu s přestřelkami a bitvami. Nápor na psychiku však není o nic menší, a Mariňák to umí parádně sdělit i vojnou nepolíbenému divákovi. Míra upocené buzerace, kopru a masturbace je zde vyšponována tak vysoko, že je nakonec divák - stejně jako ústřední hrdina - nadšen možností alespoň vystřelit směrem k iráckému vojákovi. Ještě nikdy nepřišel válečný film, který by diváka tak věrně posadil do kůže testosteronem nabitého věčného čekatele na svůj první zářez.

 

Nejvěrnější akce: Černý jestřáb sestřelen

Černý jestřáb sestřelen
Černý jestřáb sestřelen
Columbia Pictures

Nakonec ale na válečné filmy nekoukáme ani tak kvůli nepřehlednosti, morálce či nudě, ale především pro potěchu z pohledu na kameru rotující kolem bitevní vřavy. A vyhrát tak nemůže nikdo jiný než snímek Černý jestřáb sestřelen, který kolem relativně triviální bitvy o Mogadišu obtočil hodinu a půl neutuchající akce, vedle níž bledne i Call of Duty. Dynamika Scottova filmu (kamery i režie) je tak legendární, že Černý jestřáb ovlivnil celou další generaci filmů, videoher i vojáků jako takových.

Rambo II běží na Prima COOL v neděli ve 20.00.

(lol)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama