Watchmen a spol.: 4 nejlepší filmy a seriály z alternativní reality

Náš nový středeční dokumentární cyklus Světové války vám na COOLu přinese to "nejlepší" z druhé poloviny první světové. Jenom fanoušci historie totiž vědí, že Německo mělo již tehdy krátce šanci otočit celý vývoj války ve svůj prospěch, a rovněž to, jak z kapitulace Německa později profitoval Adolf Hitler. Světové války tak jistě zjitří představivost každého, koho kdy zajímalo, jak by vypadal svět, kdyby v těchto konfliktech vyhráli ti druzí. Jako ukázku světa, v němž dochází na třetí světovou, nebo reality, kde nad Bílým domem vlaje zástava Konfederace, vám teď nabídneme pár tipů na podobné scénáře.

Strážci – Watchmen

Bod divergence: Ve 30. letech existovali skuteční maskovaní bojovníci se zločinci. Pak také v 60. letech při vědeckém pokusu omylem vznikla skoro všemocná lidská bytost.

Watchmen neboli dekonstrukce komiksového žánru a pohled na to, jak by nejspíše realita vypadala, kdyby maskovaní (super)hrdinové fakticky existovali, je naše velká srdcovka. I když je komiks a jeho (velmi věrná) adaptace do značné míry fantasmagorie, Watchmen ukazují, že skutečný Kapitán Amerika by byl spíše než naivní patriot troskou milující zabíjení a skutečný Superman by namísto kryptonitu měl problém hlavně s chápáním lidské rasy.

Nejde tu však jenom o komiksové postavy, ale i o celkově mnohem drsnější pojetí světa, který se v době vyprávění komiksu ocitá na prahu třetí světové – a plánem záporáka je právě apokalypse zabránit. I díky tomu je Watchmen dodnes velkou inspirací pro další komiksové filmy. Nedosti na tom, že mnohé jeho odlesky šlo spatřit už v různých marvelovkých a sérii X-Men. Taktéž blížící se Batman vs. Superman dle náznaků děje a traileru působí jako film, který setsakra hodně dluží starým dobrým Watchmenům.

Fatherland

Bod divergence: Náckové vyhráli druhou světovou a drží Evropu.

Pozapomenutá kriminálka Fatherland čili Otčina (v prapodivném českém pojmenování) z roku 1994 popisuje svět, v němž Hitler vyhrál válku o Evropu, Amerika však vyhrála válku o Tichomoří. Poměrně levné a sotva nadprůměrné zpracování je však netradiční v tom, že namísto opulentní story popisuje kriminální případ – kdosi z vládní partaje byl totiž na území Germanie, někdejšího Berlína, zabit, a detektiv s tváří Rutgera Hauera to musí chtě nechtě vyšetřit.

Stopy nakonec dle noirových pravidel vedou k obrovské konspiraci, totiž k utajení holocaustu Židů a dalších minorit, o němž nikdo z obyvatel „sjednocené“ Evropy neví. Vedle netradiční story je Fatherland zajímavý i pro celou množinu českých herců – film se totiž natáčel na území Prahy, tuzemským divákům tak obrázky jistě přivodí poněkud zvláštní záchvaty melancholie.

C.S.A.: Confederate States of America

Bod divergence: Konfederace vyhrála občanskou válku o Severní Ameriku.

Na rozdíl od zbytku seznamu je C.S.A. dokumentární fikcí – doslova dokumentem, který předstírá, že vznikl v alternativní realitě, nikoliv obyčejnou filmovou story. Tenhle formát nemá mnoho děl, a má to svůj smysl. C.S.A. totiž pro většinu diváků kombinuje to nejlepší z “nudného” dokumentu o historii s děsivým světem, v němž je konfederační Amerika eticky nejhorší velmocí vůbec. Pro fajnšmekry zvyklé z COOLu a Zoomu má však film rozhodně řadu parádiček.

Jedná se totiž v zásadě o vyprávění vzestupu a pádu jisté otrokářské rodiny k tomu, aby se stala velmi mocnou dynastií v dnešní (stále otrokářské, ale stále supersilné) C.S.A. Ironií osudu není řada příběhů z C.S.A. vůbec fiktivní – i v reálných dějinách U.S.A. totiž došlo na celou řadu tragických incidentů. Třešničkou na dortu je pak zdejší přítomnost fiktivních reklam na nejrůznější otrokářské produkty a aplikace, kterými je prokládáno dokumentární pátrání. Tohle je perla pro milovníky černého humoru, politické satiry i nejtemnějších zákoutí západní historie!

Muž z vysokého zámku

Bod divergence: Náckové (a Japonci) vyhráli druhou světovou a drží celý svět.

Philip K. Dick nám dal celou řadu nejdivnějších, schizofrenních a paranoidních zápletek – jeho povídky stály předlohou Blade Runnerovi či Total Recall. I jeho Muž z vysokého zámku je jedním z prototypů příběhů o alternativních realitách. Dick totiž nejenže přišel s premisou, že si mezi sebou celý svět rozdělili nacisté z Německa a Japonci, ale rovněž s celou řadou dalších prapodivných nápadů.

V technicky velmi pokročilém světě Muže z vysokého zámku tak koluje netradiční samizdatová kniha, jež popisuje šíleně ujetý svět, v němž nacisté válku prohráli. A aby to bylo ještě divnější, nejde o deskripci naši reality, nýbrž jiné historie se zcela odlišnými pravidly. Soupeřením dvou vizí alternativní historie přitom zápletka teprve začíná...

Je toho zkrátka mnoho, co fanouškům skýtají alternativní linie dějin. Zjitřete i svou fantazii se Světovými válkami – na Prima COOL už ve středu večer ve 20.15.

(lol)