Krátká historie Star Treku: Od revolučního seriálu k akčnímu nářezu

Už v sobotu večer začíná na Prima COOL sci-fi Star Trek: Do temnoty. Tentokrát půjde do tuhého – tajemný terorista postřílí část vedení Hvězdné flotily a Kirk se tak s celou lodí bude chtít vydat na válečnou stezku. A fanoušci série při tom poznají vypůjčené kulisy i prvky z jiných startrekovských bijáků a serošů. Když už Do temnoty praktikuje podobný eklektický přístup, i my jsme vzpomněli, jaká je vlastně historie Star Treku – a co všechno seriál přinesl naší popkultuře.

Jediný originál

Jako první – a nejlegendárnější – se na obrazovkách v roce 1966 objevil seriál Star Trek (dnes s podtitulkem The Original Series). Gene Roddenberry, velký losangeleský vizionář, v něm jako první zrealizoval de facto moderní televizní sci-fi. Levné kulisy a naivní zápletky dnes možná budí úspěch. Nelišily se však od jiných soudobých seriálů, a tak Star Trek sbíral ovace i popularitu. Ne nadarmo si rebootovaná trilogie nejnovějších startrekovských filmů hraje právě s touto posádkou.

Star Trek to na začátku samozřejmě neměl lehké – traduje se, že kulisy můstku postrádaly otočná křesla, takže se postavy musely dramaticky otáčet. Na podobný luxus totiž kulisáci neměli jednoduše peníze. Ostatně již pilotní díl Klec, v němž Enterprise ještě šéfoval kapitán Pike, nevedl zrovna ke vřelému přijetí seriálu.

Rodenberry si však s úpravami mohl natočit pilot druhý. Pikea nahradil Kirk, producenti si nicméně vynutili, že může v seriálu být jen jedna progresivní postava. Rodenberry volil mezi první důstojnicí s mimozemšťanem Spockem a nakonec se rozhodl ponechat si slavného ušouna.

Star Trek: TOS běžel po tři řady, než byl v roce 1969 zrušen. Měl se však vrátit bumerangem nazpět. Když v roce 1977 do kin vletěly Hvězdné války, hlavouni Paramountu si vzpomněli, že kdysi měli podobný produkt. Nedlouho poté oživili s původní posádkou vlastní filmovou sérii – z jejího druhého dílu s podtitulem Khanův hněv ostatně lví měrou čerpá právě Do temnoty.

Nová generace

Nikdo však nemládne a koncem 80. let bylo znát, že má-li Star Trek dále žít, bude to chtít změnu. Roddenberry proto vymyslel koncept Nové generace – nová Enteprise, nová posádka, nové století! A fanoušci to… nenáviděli. Alespoň zpočátku. Dnes je sice Picardova Nová generace pro mnohé “tím pravým” Star Trekem, první roky seriálu však byly krušné, vlastně své gró našel až po 3. řadě!

Tou dobou ovšem začala zlatá éra vesmírných sci-fáren. A tak se Star Trek v 90. letech dočkal čehosi, co si o dekádu později zkusila seriálová Hvězdná brána a o další dekádu poté Marvelovky: stavby propojeného vesmíru!

Na Novou generaci a její příběh paralelně navázal Hluboký vesmír 9, z něhož zase vzešel Voyager. Každý seriál popisoval trochu jiný náhled na svět budoucnosti a činil tak i trochu jinými prostředky.

Nová generace byla klasická startrekoidní sci-fi – přemíru epizodních dílů často doplňovalo brnkání na obecné etické otázky. Hluboký vesmír 9 vyměnil zasazení na kosmickou stanici (ačkoliv i tady se později hodně létalo lodí) a sci-fárny za politické intriky a děj překračující jednotlivé díly. Vzhledem k tomu, že poslední dvě řady byly non-stop plné jedné dlouhé války, šlo by Hluboký vesmír 9 přirovnat k jakési vesmírné Hře o trůny. Voyager byl pak čímsi mezi tím – na jednu stranu šlo návrat k epizodnějšímu ději o putování ztracené lodičky, na stranu druhou se v něm později stále výrazněji řešili Borgové.

Kudy dál?

Po roce 2000 se však i inovovaná formulka vyčerpala. Star Treky – seriálové i filmové (s posádkou Nové generace) začaly opět působit podobně archaicky jako o generaci dříve. Od té doby značka Star Trek zápasí s tím, jak se znovu přizpůsobit nové generaci zábavy. Pátý seriál jménem Enteprise nebyl vyloženě špatný, dočkal se však jen čtyř řad, čímž se porušilo nepsané pravidlo, že všechny Star Treky musejí mít řad sedm. S jeho zrušením (a neúspěchem desátého filmu jménem Nemesis) šel Star Trek k ledu.

Co ho oživilo? Nakonec až filmové rebooty J. J. Abramse. Jejich úspěch přesvědčil kanál CBS, že má smysl natočit nový seriál. Star Trek: Discovery šel na obrazovky v roce 2017 a následovaly ho Star Trek: Picard a Star Trek: Podivné nové světy.

Je symptomatické, že největším konkurentem (a pro mnohé “tím pravým Star Trekem”) je dnes Orville. Tedy seriál Setha McFarlana (Griffinovi!), který se inspiruje hlavně Novou generací, ale obohacuje ji o trhlý humor.

Právě Orville ale ukazuje, jak masivní kulturní vklad Star Trek lidstvu dal. I kdyby byl Discovery tím posledním serošem (jakože není, jelikož po něm došlo ještě na Picarda a Podivné nové světy), Star Trek se stal fenoménem, na který mohou odkazovat nejen další seriály, ale třeba i vědecké novinky. Chytré telefony, teleportace, kosmické lodě – vynálezci nejrůznějších podobných udělátek (či alespoň teoretičtí fyzikové) často na Star Treku vyrostli a byli jím inspirováni. A, při vší úctě ke Star Wars, dříve se nejspíše dočkáme startrekovské úrovně technologií, než té z jedné předaleké galaxie.

Star Trek: Do temnoty začíná na Prima COOL v sobotu ve 20.15.