Lví srdce: je krvavý sport skutečnost?

Rozebíráme, zdali by se Van Damme skutečně mohl pobít o ranec peněz jako ve čtvrtečním Lvím srdci.
Jean-Claude Van Damme
Jean-Claude Van Damme
blurrent.com

Osmdesátá léta jsou už nějaký ten pátek minulostí a všichni tak asi už víme, že tehdejší filmografie nám o povaze reality dost kecala.

Skutečné speciální mise fakticky neprobíhají jako přestřelka z Komanda, a ani teroristický útok na mrakodrap nezhatí hláškující plešoun…

Byly ale všechny zápletky akčních filmů tak mimózní, nebo občas udeřily hřebíček na hlavičku jádra pudla?

Ke čtvrtečnímu COOLtovnímu movie Lví srdce s králem roznožek Jeanem-Claudem Van Dammem jsme si posvítili na téma ilegálních bitek na život a na smrt, premisy jak Lvího srdce, tak i Krvavého sportu a dalších arena akčních bitek.

Lví srdce - upoutávka 30s

 

Chybějící data

Řekněme si na úvod, že vzhledem k ilegální povaze moderních gladiátorských zápasů chybí o jejich existenci či neexistenci skutečně směrodatné důkazy. Internetové útroby jsou sice plné tvrzení, podle nichž milionáři s gustem nechávají pro své potěšení bojovat osvalené frajery až do zemdlení, absence odhalení byť jen jediného podobného kroužku boháčů (a že jinak úřady nemají problém s odhalením alespoň nějaké korupce či jiných ilegálních aktivit) však naznačuje spíše opak.

Na internetu se ostatně lze také dočíst o přesvědčivých argumentech, podle nichž je George W. Bush mimozemských ještěrem nebo že Země je plackou...

Země je placatá. Zdroj: Internet, takže to musí být pravda.
Země je placatá. Zdroj: Internet, takže to musí být pravda.
internet

Zdroj: Internet, takže to musí být pravda.

Objevit lze také mnoho "nelegálních" profesionálních bitkařů, jako například střety svalounů v Japonsku. Tyto jsou však svého druhu jenom variací na běžné zápasy v karate, kickboxu a podobných bojových umění. Existuje tu celá řada pravidel a omezení od zákazu kousání a úderů do genitálií, které se neslučují s tím, co nám bylo tvrzeno v akčních filmech. Na úmrtí sice může dojít, ale spíše dílem omylu, stejně jako v jiných podobných sportech.

Stejně jako v lecčems jiném je však vysoce nepravděpodobné, že dochází na souboje vysoce trénovaných svalounů proti jiným vysoce trénovaným svalounům. Trénink profesionálního zápasníka nebo boxera totiž není víkendová záležitost, a kdyby měl každý souboj končit smrtí jednoho z účastníků, turnaje by byly vysoce nepravidelnou záležitostí. Ostatně na úmrtí docházelo výjimečně i ve starověkých gladiátorských západech, srovnatelných spíše s trochu krvavější verzí dnešní Olympiády.

Spartakus: Pomsta

Gladiátoři byli antická verze vrcholových sportovců

Krvavý nesport

K tomu si připočtěte odvěkou lidskou touhu kecat o svých úspěších – která by u osvalených nadsamců, kteří právě přežili svou vlastní smrt, byla ještě vyšší než obvykle – a vyjde vám "smutná" rovnice, podle níž jsou moderní gladiátorské turnaje čirým mýtem. Nevznikl by však o tom článek, kdyby neexistovalo několik příslovečných „ale“…

Je totiž známo několikero případů, kdy i v moderní historii došlo na veskrze nehumánní, leč vysoce dirigované zápasy charakteru Krvavého sportu. Nešlo však o dobrovolné turnaje dnešních gladiátorů, ale o případy šikany ze strany té či oné vládnoucí síly. A tady šlo už skutečně do tuhého.

Lví srdce - upoutávka 15s

Nejtěsnější arénou je vězeňská cela

Například někteří zajatci mexického drogového kartelu Los Zetas byli údajně vrženi proti své vůli do arény, kde se měli vzájemně likvidovat v zápasech, vyzbrojeni pouze kladivy. Vítěz se pak mohl stát členem kartelu. Jiným příkladem podobného ražení byly zápasy vězňů, které v 90. letech organizovali dozorci v sanfranciském vězení Corcoran.

Jak už to však chodí, pro tvrzení o aktivitách Zetas není mnoho důkazů, a i kruté souboje v San Francisku hraničily spíše s úmyslným "vytvořením podmínek" zápasu skrze připuštění k sobě odlišných členů pouličních gangů než s vybudováním arény. Nehledě na to celá věc praskla po prvním úmrtí jednoho z vězňů, pětadvacetiletého Prestona Tata.

Zdá se tak, že nelegální gladiátorské zápasy jsou tak nejspíše stejně fiktivní jako jednočlenné komando Arnolda Schwarzeneggera a jiné relikty 80. let. Pro tentokrát alespoň můžeme říct: naštěstí.

Zdroj: Vice, All Things Vice

PS: Jak můžete dopadnout, když se moc budete koukat na tyhle bitkařské filmy, se dočtete v knížce Národní třída od Jaroslava Rudiše. Doporučujeme :)

JCVD

Poznejte všechny tváře Jean-Claude Van Damma!

Dolph Lundgren v 80. letech a dnes...

Tehdy a dnes: porovnejte akční hvězdy 80. let

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama