Bugatti vzdává hold novým speciálem

Jak vytáhnout z klientů víc peněz za něco, co je už tak extrémně drahé? Dát jim něco, čeho je opravdu jen několik kusů a ještě jim to pořádně okořenit. To je příklad Bugatti a jejich už dlouhotrvající edice Legends.
Bugatti Veyron Grand Sport Legends Black Bess
Bugatti Veyron Grand Sport Legends Black Bess
Bugatti
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V rámci ní jsme se už mohli setkat (u drtivé většiny z nás jen na obrázcích) Veyron Jean-Pierre Wimille, Veyron Jean Bugatti, Veyron Meo Costantini a Veyron Rembrandt. Ve světových masmédiích se hovoří o dalších připravovaných kusech, přičemž jeden z nich by se měl jmenovat Elisabeth Junek po naší Elišce Junkové. Uvidíme.

To, co vám představujeme dnes je Blac Bess. Že tohle jméno neznáte? Nikdo takový s Bugatti nezávodil ani značku Bugatti nikdy nevedl? Ono to taky není jméno člověka, ale původně koně. Šlo o černou klisnu britského lupiče Dicka Turpina, který v legendách nejen bohatým kradl a nikomu nedával, ale také zvládl jízdu z Londýna do Yorku dlouhou 320 km za jedinou noc. Samozřejmě na Black Bess. To, že o tohle legendu se postaral až romanopisec sto let po Turpinově smrti (byl pověšen za krádeže koní v Yorku), to už je marginální věc.

Ale zpátky k autům. Jedna z legend automobilového spotu Ivy Cummings si koupila od svého přítele Rolanda Garrose koupila vůz Bugatti Type 18. Začala s ním závodit a pojmenovala ho právě Black Bess. A že to bylo příhodné jméno. S autem vyhrála mnoho velkých cen a zapsala se do historie značky nesmazatelným písmem.

Pocta Type 18 Black Bess

A tady se dostáváme k našemu Bugatti Veyron Grand Sport Legends Black Bess. Jen tři kusy ponesou zlaté logo značky, stejně jako zlaté pruhy na blatnících. Karoserie je samozřejmě temně černá, stejně jako kola. Detaily – opět zlaté.

1939 Lincoln Zephyr Black Pearl

Podívejte, na co si vydělal zpěvák skupiny Metalica

Vnitřek vozu se nám ale líbí ze všech dosavadních Legend nejvíc. Podívejte se třeba na výplně dveří. Tohle není obyčejné obšití kůží – tahle kůže má něco navíc. Je totiž malována motivy Type 18, stejně jako prostor mezi sedadly. Středová konzole pak neničí historizující dojem nějakým moderním karbonem, ale je pěkně obložena fortelným kusem dřeva.

Technika vozu se bohužel nezměnila, což je největší škoda. Ale i tak je 1200 koní asi dostatečné stádečko pro drtivou většinu zákazníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7