13 důvodů, proč byli astronauti z Apolla 13 totální drsňáci
Připomeňte si dobu, kdy svět tajil dech – nejprve v našem článku a poté v neděli večer z Apolla 13 na Prima COOL.
Kosmická mise Apollo 13 je zlatým důkazem skutečnosti, že i na tom nejhorším lze najít něco skvělého.
Většina zbylých misí Apollo byla totiž nudná jako učebnicový nedělní výlet do kostela.
Ale v případě téhle výpravy došlo na nehodu, díky níž každý na světě ví, že sousloví „Houstone, máme problém“ značí průser epických rozměrů.
Prima COOL tenhle neuvěřitelný, leč skutečný příběh připomene v moderní klasice Apollo 13 v neděli večer.
Chcete se na ni příjemně naladit? Pak si připomeňte ty nejšílenější důvody, proč astronauty Apolla nešlo nemilovat!
1) Cesty do vesmíru byly stále něco podobně výsostně čerstvého, tak trochu jako pro nás dneska smartphony a tablety. Teprve devět let před Apollem 13 ostatně vzlétl Gagarin! A proto byla mise Apolla 13 – vzdor své poruše – neuvěřitelným vrcholem celé kosmické dekády.
2) Hlavní modul misí Apollo měl notorické problémy. Jenom tři roky předtím stejný typ kvůli špatné konstrukci i organizaci zabil tři astronauty Apolla 1...
3) Modul se sice poté dočkal masivního testování a přestavby, přesto jej stále doprovázela ošemetná pověst. Nádrže Apolla 13 mimochodem vybuchly právě v servisní části velitelského modulu...
4) Astronauti měli jenom o něco více prostoru než v osobním automobilu. Let přitom trval skoro týden, a v případě přistání by se protáhl ještě více.
5) A v přistávacím modulu, který použili jako záchranný člun, nebylo mnoho místa navíc. Byl ostatně postaven jenom pro dva, nikoliv tři cestující.
Apollo 13 - plánek kosmické lodi Foto: wired.com
6) I kdyby však mise vyšla, dopravila by na Měsíc teprve pátého a šestého člověka. Luna byla stále tak tajemná a nebezpečná, že by astronauti při návratu zpět stále čelili třítýdenní karanténě. To kvůli riziku, že by na Zemi mohli přivést hypotetické smrtící lunární formy života. Izolace posádky po misi byla zrušena až po Apollu 14.
7) Po cestě tam astronauti čelili nejen technickým problémům, ale i vidině vysoké radiace, riziku mikrometeoritů nebo sluneční erupce. Na nic z toho neměli protiopatření.
8) Příkladem nepohody – krom možnosti smrti na mnoho možných způsobů před i po výbuchu na palubě – byla mrzká teplota 4 °C, která několik dnů panovala na palubě plavidla. A peřiny s sebou astronauti také neměli.
9) Protože (rozbitý) velitelský modul sloužil jako hlavní zdroj vody, i tento základní element byl nedostatkovým zbožím.
11) Na palubě bylo rovněž tak málo energie, že i komunikace s letovým střediskem byla problematická. O palubních počítačích nemluvě. Bez kontaktu s Houstonem by však byl let nemyslitelný...
12) Ještě před přistáním na Zemi mise čelila potenciální katastrofě – před vstupem do atmosféry bylo totiž třeba se vzdálit od lunárního modulu a dalších komponent. To by běžně zařídily trysky – nyní rozbitého – servisního modulu. Vědci na povrchu nakonec vypočítali, že dekompresí přechodového tunelu mezi oběma plavidly by mělo být zajištěno, aby do sebe celá sestava tří modulů při vstupu do atmosféry nenarazila...
13) A tak se nakonec všichni na Zemi včetně posádky mohli dočkat happy endu.
(lol)