3 důvody, proč je Blade Runner 2049 největší filmovou událostí letošního roku

Když se legenda vrátí po 35 letech...
Blade Runner 2049
Blade Runner 2049
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Žádný žebříček těch nejlepších sci-fi filmů se bez něho neobejde. Často sedí přímo na trůně. Pokračování Blade Runnera, nadčasově magického příběhu z kyberpunkové budoucnosti, bylo zbožným přáním mnoha filmových fanoušků, málokdo v něj ale doufal. Shrnuli jsme tři hlavní důvody, proč je jeho návrat na plátna takovou událostí.

1) Doba pro návrat uzrála

Blade Runner byl v době svého uvedení naprostým unikátem, který se setkal s rozporuplnými reakcemi i relativním komerčním neúspěchem. Jeho obrazová vymazlenost, omračující syntezátorový soundtrack od Vangelise, důraz na pomalou nostalgickou atmosféru a kontrast strohých a poetických dialogů byl kombinací zaprášeného detektivního žánru noir a tehdy zcela novátorského kyberpunku – o budoucnosti ovládané korporacemi, kdy se hranice mezi lidským a umělým, pravým a virtuálním stírá...

Třeba zakládající kniha kyberpunkového žánru Neuromancer od Williama Gibsona vyšla až dva roky po uvedení filmu, ke kterému vzhlíželi nejen spisovatelé, ale zejména filmaři – od japonského kyber anime až po hitové filmy jako Terminátor, Matrix, Total Recall, Robocop nebo letošní hranou předělávku anime Ghost in the Shell.

Dnešní divák už je na příběh o umělých lidech a pokřivených realitách daleko lépe připraven... 

 

2) Hvězdný tým na palubě

Řekněme si na rovinu: fanouškům se ulevilo, když se dozvěděli, že na režisérské židli nebude sedět opět Ridley Scott. Stihl totiž dvěma filmy zmasakrovat odkaz svého Vetřelce a s výjimkou Marťana nenatočil posledních deset film hodný jeho jména.

Denis Villeneuve si naopak jméno udělal filmy jako Zmizení, Sicario nebo emocionální sci-fi Příchozí o komunikaci s mimozemšťany, kterou vzali kritici jako úspěšnou zátěžovou zkoušku.

Ryan Gosling ve filmu Blade Runner 2049
Ryan Gosling ve filmu Blade Runner 2049

A když si za kameru posadíte velikána Rogera Deakinse (13 oscarovýn nominací!), hudbu svěřite nejvyhledávanějšímu skladateli současnosti Hansi Zimmerovi (hřímač od Nolana) a na palubu dostanete původního Deckarda Harrisona Forda i krále upřených pohledů současnosti Ryana Goslinga, tak křičíte do světa: Myslím to zatraceně VÁŽNĚ! 

3) Pokračování, které neopakuje, ale rozšiřuje?

Dojem velké události ještě podtrhují prohlášení tvůrců, že sice točí v povědomých kulisách, ale nechtějí opakovat, ale spíše rozšiřovat. Chtějí se tak částečně vyhnout srovnávání s předchůdcem, protože už z trailerů je jasné, že se nezměnila jenom generace replikantů (androidů), ale taky způsob vyprávění.

A právě úcta k originálu a zároveň touha vystoupit z jeho stínu dává filmu náboj skutečné filmové události. Jak dokáže film zaujmout skalní fandy a kolik získá nových, se ale teprve ukáže...

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama