4 horory tak děsivé, že diváci utíkali z kin! Zvládli byste je dokoukat?

Byly až tak sugestivní, nebo jen nechutné?
Záhada Blair Witch
Záhada Blair Witch
Artisan Entertainment

reklama

Existuje několik filmů, u nichž režiséři vyšroubovali děsy tak vysoko, že kvůli tomu diváci panicky prchali z kinosálů. Zjistěte, čemu se strašpytlové fakticky musejí vyhnout.

Zrůdy

Ačkoliv hned na úvod malinko švindlujeme, poněvadž Zrůdy z roku 1932 zdaleka nejsou horor, na první pohled film neskrývá snahu o děsivý vzhled. Zaprvé za ním stojí jeden z tehdejších mistrů děsů Tod Browning, jehož tvorba později inspirovala i Davida Lynche. Především však zápletka o cirkusu plném tělesně deformovaných kašparů (obsazených skutečnými postiženými) vypadá, jakoby ji napsal Stephen King! Nakonec se přitom ukáže, že jsou skutečnými zrůdami spíš lidé odsuzující postižené hrdiny...

Závěrečná milá pointa však ve 30. letech nezbránila masovému exodu diváků z kin, kterým bylo jednoduše nepříjemné sledovat 60 minut trvající a skutečně vybranou přehlídku fyzicky deformovaných herců. Studio MGM nakonec film stáhlo poté, co jedna z divaček kvůli rozrušení údajně potratila. Lepší pointu si však Browning snad nemohl přát!

Zrůdy
Autor: MGM Zrůdy

Vymítač ďábla

Naproti tomu kultovní Vymítač si musel vystačit se zvláštními triky. V 70. letech sice už měli mnozí diváci díky nedávnému pádu cenzury přístup k drsnějším filmům, přesto se však ještě neslušelo, aby na plátně běžně distribuovaného bijáku někdo otevřeně zvracel nebo deformoval malou holčičku. A příběh o dívce posedlé ďáblem do kin přilákal davy diváků, které čekalo nemalé znechucení...

Média se promptně začala plnit tvrzeními, že jemnější duše snímek nezvládnou a buď omdlévají přímo v sále, anebo rovnou opouštějí projekci a svěřují se kolemjdoucím před kiny se svou večeří. To ale do kin jenom přilákalo nové zvědavce a efekt se na sebe začal nabalovat jako svérázná, pozvracená sněhová koule. Některé z kin dokonce před vchod postavily záchranky! Novináři dopad filmu jistě nemálo přifouknuli, přesto není problém odtušit, že mnohé drsnější filmové záběry vděčí za vznik právě prolomení tabu filmové brutality, které vyvolal právě Vymítač ďábla.

Vymítač ďábla
Autor: Warner Bros. Vymítač ďábla

Záhada Blair Witch

Další generace hororu na to musela už jít docela jinak – diváci si totiž na klasická filmová klišé už příliš navykli. Tvůrci Záhady Blair Witch proto využili rozmachu digitálních kamer a internetu (již tehdy narvaného k prasknutí naivními uživateli) a superlevný horor Záhada Blair Witch začali vydávat za autentický záznam nalezený kdesi v amerických lesích.

Výsledkem byl jeden z nejvýdělečnějších filmů historie – při nákladu na natočení 22 tisíc dolarů utržil 240 milionů – ale taktéž množina velmi dezorientovaných diváků. Dílem za to mohla pověst autentického materiálu, když ale odhlédneme od marketingové hantýrky, většinu diváků ze sálu vyhnala spíše roztřesená „dokumentární“ kamera...

Záhada Blair Witch
Autor: Artisan Entertainment Záhada Blair Witch

Bite

Zatím poslední kauzou omdlévání a útěků ze sálu je nezávislý horor Bite. Další takzvaný found footage horor alias „blairwitchovina“ se pyšní tak brutálními momentkami, že jeho festivaloví diváci před projekcí dostávali pytlíky na zvracení. Ne nadarmo se ostatně tento biják (zatím?) nerozšířil do běžné distribuce.

Kdo by ale čekal nechutnosti ve stylu Noci s nabroušenou břitvou, Hostelu či jiných přímých krváků, ten by byl na omylu! Snímek totiž vypráví o „kafkovské“ proměně ženy kousnuté hmyzem v živého chodícího brouka s mateřskými pudy, jako je ochrana nakladených obřích vajíček a následných roztomilých vylíhnutých larviček…

Bite
Autor: Black Fawn Films Bite

reklama

reklama