První Hobit se natočil v Československu a skoro nikdo ho nezná. Pusťte si tuhle zvláštnost v celé její kráse

Na cestu tam a zase zpátky se filmaři vypravili už v polovině 60. let – ale oproti Peteru Jacksonovi s o dost menším úspěchem (i rozpočtem).
Glum v Hobitovi z roku 2012
Glum v Hobitovi z roku 2012
Warner Bros.

reklama

Před časem se objevila zdánlivě ztracená verze Pána prstenů ze Sovětského svazu, tím však se zaprášenými adaptacemi děl J. R. R. Tolkiena končit nemusíme. Věděli jste třeba o tom, že se českoslovenští tvůrci koncem 60. let podíleli na historicky prvním zfilmování Hobita? O bizarním díle se navíc až do roku 2012 téměř nevědělo…

Glum v Hobitovi z roku 1967
Autor: Rembrandt Films Glum v Hobitovi z roku 1967

Historie tohoto snímku je přitom velmi zajímavá. Americký filmový producent William L. Snyder už v roce 1933 založil v Československu společnost Rembrandt Films. Ta se původně specializovala na dovoz evropských filmů do USA, největší slávy však dosáhla díky produkci animovaných filmů. O jejich režii se převážně staral animátor Gene Deitch, který od roku 1959 v Praze bydlel.

Mezi lety 1964 a 1967 Snyder vlastnil práva na Tolkienova Hobita a během tohoto období vyjednával se studiem 20th Century Fox o vytvoření celovečerní adaptace. Z plánu nakonec sešlo, a tak Snyderův dvorní řemeslník Deitch dostal zdánlivě nesmyslný úkol – natočit krátkou, dvanáctiminutovou verzi. A samozřejmě za minimální náklady a v šibeničním termínu jednoho měsíce.

Počátkem 60. let se Snyderova díla opakovaně ucházela o Oscary, ale vzhledem k okolnostem vzniku byly Hobitovy ambice značně menší. Překotný výsledek měl premiéru 30. června 1967, tedy poslední den, kdy producent vlastnil práva. Skupině náhodných kolemjdoucích zaplatil, aby na premiéru přišli a podepsali dokument, že zaplatili za zhlédnutí filmu Hobit. Díky tomuto lišáckému kroku Snyder o práva nepřišel a později je za sto tisíc dolarů prodal zpět Tolkienovi.

O filmu se až do roku 2012 pořádně nevědělo. Tehdy ale Deitch na svém blogu zveřejnil detaily o vzniku snímku. Není divu, že se jím dříve nikdo ze zúčastněných nechlubil – v podstatě se totiž jedná o nehotový film sestávající z kamery přejíždějící po obrázcích, jež se kvůli krátké stopáži ani neodvažují odvyprávět příběh v celé jeho komplexitě – namísto toho Deitch připravil podivně překotné vyprávění o pár epizodkách, na nichž fanoušky potěší snad jen samotná existence Bilba, Gandalfa či Gluma.

Českého diváka ještě zaujme, že se na tomto prvním zfilmování Hobita podílel i známý výtvarník Adolf Born. Po prodloužení práv měla na značně rozmáchlejší adaptaci pracovat i další ikona tuzemské animace – Jiří Trnka. Ten stačil nakreslit pár obrázků, kvůli jeho smrti v roce 1969 ale z projektu sešlo. Kdo ví, jak zásadní tato stopa v rozhýbání tolkienovského univerza mohla být…

reklama

reklama