Sledování hororů vám zlepšuje život. Jak přesně jsou lidem prospěšné?

Vyhýbáte se hororovým filmům, abyste si neničili duševní zdraví? Možná je na místě zaujmout zcela odlišný a na první pohled protichůdný přístup...
Vřískot
Vřískot
Dimension Films

reklama

Slavný hororový režisér Wes Craven, autor Noční můry v Elm Street či Vřískotu, v roce 1991 prohlásil, že „hororové filmy nevytvářejí strach, nýbrž ho uvolňují. Rád pojmenovávám strachy v mé kultuře. Věřím, že je dobré čelit nepříteli, neboť strach je nepřítel“. Ba co víc, nebezpečí ve filmových hororech je většinou poměrně jasně ohraničené, ať už se jedná o zombie apokalypsu, nebo nezničitelného zabijáka. Díky tomu mohou horory mnohým divákům trochu paradoxně snižovat úzkost a navodit pocity duševní spokojenosti. Jak?

Vystavit se strachu

Pro léčbu fobií se často používá tzv. expoziční terapie, spočívající v záměrném vystavením se podnětu, který v nás vyvolává hrůzu. Obdobně se v oblasti filmu hovoří o teorii náhrady (surrogacy theory): Hororové filmy umožňují získat kontrolu nad strachem ze smrti prostřednictvím náhradních zkušeností. Vystavení se strachu v prostředí, které považujeme za bezpečné (jako například kinosál či domácí gauč před televizí), stojí na podobných základech jako terapie, během níž se člověk také pouští do obávaných zákoutí své duše v příjemném a bezpečném kontextu. Traumatickou zkušenost či přetrvávající úzkosti je tak možné vědomě „odžít“ a nenechat je nadále v takové míře negativně působit na naši psychiku.

Halloween (2018)
Autor: Universal pictures Halloween (2018)

Horor „nás může naučit, jak lépe zvládat stres v reálném světě. Během stresujícího filmu se záměrně vystavujeme podnětům vyvolávajícím úzkost. Obvykle ale nevyužíváme stejných nezdravých copingových mechanismů, které používáme v reálném životě. Učíme se, jak zvládat stres během aktuálního okamžiku. Toto cvičení nám může pomoci zvládat každodenní stresy a strachy,“ řekl Kurt Oaklee, sanfranciský terapeut.

Pohlcení filmem

Zajímavou vlastností hororových filmů je jejich schopnost zaujmout naše smysly a oddálit nás všednímu dění. To se projevilo třeba během první vlny pandemie covid-19 na jaře 2020: Soudě dle dat jedné americké aplikace na přehrávání on-line filmů během této nejisté a nebezpečné doby si lidé vedle katastrofických filmů (nejčastěji o globálních epidemiích) kupovali a přehrávali právě horory. To může znít jako paradox, vždyť kdy jindy bychom se měli chtít odpoutat od děsivých událostí ve skutečném životě?

Jack Nicholson si ve filmovém Osvícení projde mentálním peklem
Autor: Warner Bros. Jack Nicholson si ve filmovém Osvícení projde mentálním peklem

Jenže přesně to se právě dělo. Třeba podle studie z roku 2020 dokáže hororový film aktivovat naše hluboce evoluční chování v dichotomii „boj-útěk“ stejně dobře jako ohrožující situace v realitě. Pro většinu lidí je tedy sledování děsivé situace na plátně podobné tomu, jako by se něco takového dělo ve skutečném životě – což s sebou přináší pozitiva i negativa.

V souvislosti s pandemickou situací, která většinu času nebyla přehledná a navíc neobsahovala viditelného nepřítele, se může jednat o úlevu: V hororu totiž většinou vidíme, jak hrdinové dokážou zlo porazit, čímž jako diváci můžeme prožít i úlevné emoce, jichž se nám v realitě nedostává. Odplavení stresu však bezesporu nefunguje na každého a citlivější povahy se mohou po sledování hororů cítit ještě zranitelnější a ohroženější.

Freddy Krueger ve filmu Noční můra v Elm Street (1984)
Autor: 1984 Warner Bros. / New Line Cinema Freddy Krueger ve filmu Noční můra v Elm Street (1984)

Horor versus úzkost

I podle výzkumníka zaměřujícího se na horory Coltana Scrivnera může sledování hororů snižovat úzkost z reálného života, ale je potřeba, aby hlavní hrozba v daném filmu nebyla příliš blízko tomu, čemu člověk čelí ve skutečnosti. Abstraktní a zábavně nereálná nebezpečí jako zombie, upíři či vlkodlaci se na metaforické úrovni sice mohou vyjadřovat ke společenským tématům, jsou však bezpečně vzdálená našim každodenním prožitkům.

Ale i pokud úzkostmi netrpíte, může mít čas strávený sledováním hororových filmů smysl. Scrivnerův výzkum z roku 2021 totiž zjistil, že fanoušci hororů prožívali pandemii covid-19 s menšími psychologickými obtížemi nežli ostatní filmoví nadšenci; ba co víc, vyznavači apokalyptických snímků se cítili na nástup pandemie připraveni. Dlouhodobé oddávání se této zdánlivě úpadkové zábavě tedy může mít pro naše duševní zdraví nečekaně blahodárné vlivy…

Zdroj: CNET

reklama

reklama