5 největších šíleností v Rychle a zběsile 9, ze kterých vám půjde hlava kolem

Série Rychle a zběsile se snaží každým dalším dílem posouvat hranice toho, co je možné v kinech vidět. Devátý díl vysílá ikonické sporťáky dokonce až do vesmíru.
Vin Diesel v Rychle a zběsile
Vin Diesel v Rychle a zběsile
Universal pictures

reklama

Série Rychle a zběsile ušla za poslední dvě dekády hodně dlouhou cestu. Zatímco první díl z roku 2001 se soustředil hlavně na pouliční mládež, její balancování na hraně zákona a krátké závody ve vytuněných autech, postupem času se srdcovka Vina Diesela transformovala ve výkladní skříň nejopojnější – a také nejšílenější – hollywoodské akce. Devátý díl se snaží hranice možného i zákony fyziky ohýbat ještě výrazněji nežli jeho předchůdci, u čehož se můžeme trochu pozastavit. Jaké nejbizarnější kousky filmová novinka nabízí? Samozřejmě upozorňujeme na částečné spoilery, kterým se nelze vyhnout.

5. Smrt nás nezastaví

Úvodní akce se odehrává v atraktivním prostředí džungle, kde hrdinové musejí prchat před armádou v obrněných vozech. Jeden takový však řídí i Roman, stabilní postava už od pátého dílu, a v jednu chvíli se dostane doslova do úzkých. Padající vozidlo se totiž zaklíní mezi dvěma kusy skály a pomalu se sesouvá směrem k mině. Figuře ztvárněné Tyrese Gibsonem se z auta podaří dostat dříve, než vůz spadne na minu a vyletí do povětří. Následně však těžkotonážní vozidlo spadne nebohému Romanovi na hlavu. Nečekaný konec oblíbené postavy? Kdepak. Zmatený hrdina se z trosek auta vyprostí, i když sám neví jak. Tvůrci tak hned na začátku ukážou karty: Budou se dít šílené, nesmyslné věci a nemá smysl pokládat naivní otázky jako „proč“ či „jak“.

4. Moderní doprava městem

Klíčovou zápletkou devátého dílu série je vztah Vina Diesela s jeho nově přiznaným bratrem, jehož ztvárnil sošný (leč herecky poněkud prkenný) John Cena. Ten se v jednu chvíli promění v osvalenější inkarnaci Ethana Hunta z konkurenční série Mission: Impossible a uniká po edinburských střechách až příliš stylovým způsobem: harpunou vystřelí lano ke vzdálenému domu a následně po něm dlouhé chvíle jede. Velmi dlouhé chvíle. Těžko si představit ty hodiny nad katastrální mapou města, během nichž Cena plánoval, jak zvolit budovy, jejichž spojením pomocí lana by mohl být únik tak jednoduchý a efektivní zároveň.

3. Magnety podle potřeby

Během další velkolepé honičky ulicemi Edinburghu využívají hrdinové extrémně silné magnety, které dovedou přitáhnout libovolně velké kovové předměty na vzdálenost až několika desítek metrů. Problém je, že tyto magnety fungují naprosto selektivně a zcela tak, jak se hrdinům hodí. Pokud je tedy potřeba zneškodnit auto, které je pronásleduje, stačí magnet zapnout a nepřátelům se do cesty postaví právě takové kovové předměty, jež se tvůrcům hodí.

Nikdo neřeší, jak obrovskou paseku by nadělalo několik aut se zapnutými ultrasilnými magnety, jež se řítí městskými ulicemi a vzájemně se doplňují či naopak vyrušují. Vrcholem je nečekaně rychlý konec této sekvence, kdy se po zapnutí magnetů s maximální silou podaří přitáhnout právě jedno konkrétní auto, nikoli všechna ostatní, jež se nacházejí i blíže. Že by snad Vin Diesel a jeho parta oplývali větší šikovností než třeba Magneto z X-Menů? Vyloučit to evidentně nelze.

2. Létající auta

Už v minulých dílech série jsme jako diváci mohli cítit, jak nepříjemně jsou tvůrci svazováni trudným faktem, že auta neumějí létat. Vozidla se rychle a elegantně pohybují po téměř jakémkoli povrchu, avšak vzduch jim není souzen. Parta kolem Vina Diesela se rozhodla tento zjevný nedostatek fyziky napravit, a tak v devátém filmu vidíme hned několik aut, jež by si s pohybem ve volném prostoru neporadila lépe snad ani v případě, kdyby měla regulérní křídla.

A tak během zmíněné úvodní akce uvidíme, jak dovede džíp udržet rychlost na rozpadajícím se lanovém mostě a ještě se od něj odrazit do bezpečí. Nebo jak sportovní vůz zachytí předním kolem zbytek onoho lanového mostu, následně se po vzoru Spider-Mana po laně zhoupne a relativně bezpečně přistane na vzdálené skále. Samolibé úsměvy hrdinů, kteří zase jednou přelstili fyzikální zákony, jsou samozřejmostí. Snad vrcholem je pak využití zmíněných magnetů, díky nimž může příhodně prolétávající stíhačka „přisát“ ke svému podvozku auto a bezpečně s ním odletět do dálav. Armáda by měla Dieselovi už konečně zavolat a všechny jeho patenty za velké peníze odkoupit.

1. Konečně návštěva vesmíru

Bylo jen otázkou času, kdy se série Rychle a zběsile podívá i do vesmíru. Ten čas se nyní naplnil. Konkrétně se jedná o kultovní vůz Pontiac Fiero, který pro cestu na zemskou oběžnou dráhu prošel určitými úpravami včetně přidaných trysek a zážehových motorů. Tady už můžeme rezignovat asi skutečně na všechno a vysmát se NASA i dalším vesmírným agenturám, jež se desítky let pachtí za něčím, co několik geeků zvládne vyrobit doma v garáži.

U filmů se často hovoří o tom, že divák musí potlačit nedůvěru – vědomě ignorovat fakt, že to, co sleduje, není skutečné, díky čemuž může do příběhu emočně investovat a užít si ho. V případě série Rychle a zběsile (a pro její nejnovější přírůstek to platí dvojnásob) je však nutné potlačit nejen vědomí smyšlenosti příběhu, nýbrž i znalost většiny fyzikálních zákonů. Zvládnete to?

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama