I mistr tesař… však to znáte. Ani ty největší legendy Hollywoodu se tu a tam nevyhnuly přešlapům, které je dodnes budí ze spaní – ať už z hlediska komerčního neúspěchu, nebo zdrcujících recenzí. Které režijní hvězdy by na některá svá díla raději zapomněly?
Pět dekád trvající kariéra možná nejikoničtějšího režiséra Hollywoodu se nemohla vyhnout určitým propadům. Rozpačitá přijetí si vysloužila třeba historická dramata Lincoln či Válečný kůň, obzvláště bolavé selhání si však Spielberg připsal v roce 1991 prostřednictvím rodinné fantasy Hook. V zámoří milovaná postava Petera Pana nebyla dostatečně využitá a navzdory snaživému herectví Dustina Hoffmana a Robina Williamse se v jádru jednalo o až příliš banální příběh. Ani velkolepá výprava a několik vydařených scén nezabránilo dojmu obyčejnosti, na který u Spielberga nejsme (a ani nechceme být) zvyklí.
Během 80. a 90. let vytvořili bratři Joen a Ethan Coenovi bezmála desítku skvělých filmů, od začátku 21. století však jejich režijní jistota šla trochu dolů. Prvním projevem kolísavé kvality byla právě krimikomedie Lupiči paní domácí. Jednalo se o remake britského snímku Pět lupičů a stará dáma z roku 1955 a navzdory sympaticky úlisnému Tomu Hanksovi v hlavní roli se tak nějak nepodařilo diváky přesvědčit, že tento remake kdokoli potřeboval…
Když Ridley Scott, autor prvního Vetřelce, oznámil, že se k této milované sci-fi sérii vrátí, fanoušci byli nadšení. Jaké však bylo jejich zklamání, když výsledkem nebyl ani atmosférický horor ve stylu původního filmu z roku 1979, ani sebereflexivní akční nářez v duchu slavné dvojky, nýbrž… nic. Utahané pseudofilozofické mudrování se trefilo do vkusu jen málokomu, jenže Scott se tohoto směru nevzdal a ještě v něm pokračoval v dalším filmu Vetřelec: Covenant. V tomto případě se holt tvůrce zcela minul s tím, co od zavedené značky chtějí její fanoušci…
Přestože se ani experimentální Inland Empire nedočkal velké chvály, žádný snímek génia mysterióznosti Davida Lynche nebyl pranýřován tak jako adaptace Duny z roku 1984. Složitého a téměř nezfilmovatelného románu se v roce 2021 ujal Denis Villeneuve a díky rezignaci na vysvětlování komplexnějšího politického pozadí slavil se svými audiovizuálními hody úspěch. Lynch o bezmála čtyři dekády dříve takto jednoznačnou vizi neměl, navíc sváděl boje se studiem a s výslednou verzí nebyl spokojen. Navzdory množství vizuálních nápadů a nezapomenutelně odpudivému baronu Harkonnenovi však jeho pojetí dnes působí jako spektakulární omyl.
Přestože třeba Avatar nepatří mezi nejšpičkovější díla Jamese Camerona, hanit jeden z největších kasovních trháků všech a dob a revoluci ve fenoménu 3D filmů by asi nebylo úplně fér. Vybereme si proto snazší cíl – snímek Piraňa 2: Létající zabijáci z roku 1981, na němž se Cameron podílel režijně i scenáristicky. S produkcí italského hororu o létajících piraňách měl reálně pramálo společného, ovšem ani za pomoci právníků se mu nepodařilo nechat své jméno odstranit z titulků. Oficiálně se tak jedná o jeho prvotinu – když však o tři roky později natočil prvního Terminátora, zahájil svou skutečnou (a extrémně úspěšnou) kariéru.
