Horko v aréně: čím bojovali skuteční gladiátoři

Druhá řada Spartaka blíží ke svému konci – tuto neděli ve 22.05 začíná druhý díl od konce – a spolu s tím se příběh tohoto reka překotil do své druhé a depresivnější poloviny.

GLADIÁTORSKÝ KVÍZ: Jak znáte seriál Spartakus: Pomsta?

Jak to dopadne, ví asi každý z vás. Chcete-li však v krutém světě otroků chovaných pro likvidaci jiných otroků ještě chvíli pobýt, třeba vezmete za vděk naším soupisem náčiní, kterým gladiátoři (a občasné gladiátorky – ano, existovaly) prováděli své řemeslo...

Sica alias krátký zahnutý meč

Nejenže se sica hodila pro nečekané výpady, při své délce až 45 cm se vyznačovala i solidní mírou "cool efektu". Využívají ji především Thrákové, mezi něž zřejmě patřil i Spartakus.

Trojzubce a harpuny

Poněkud neobratné naostřené nástroje spadaly do výbavy retiariů alias gladiátorů libujících si ve stylu boje podobného rybářům – krom harpun tak na své oponenty mnohdy vrhali i sítě. Jako bonus často bojovali skoro nazí, prakticky bez brnění.

Gladius neboli krátký meč

Standardní výbava římských legionářů měřila od 50 do 60 cm a právě podle jména tohoto meče byli později pojmenováni i gladiátoři. Uživatelé sáhli nejenom po meči, ale i různých formách brnění a štítů.

Pugio čili dýka

Když šlo do tuhého, přišel čas na zbraň poslední obrany – záložní dýku. Čepel byla obvykle ukuta z železa nebo bronzu. Právě pugio bylo i zbraní volby pro konspirátory, kteří zavraždili Gaia Julia Caesara.

Pompeianus neboli delší meč

V 1. století našeho letopočtu, čili až po Spartakovi, přišel do módy delší typ meče zvaný Pompeianus. I zde platí, že gladiátoři užívali běžnou variantu, která byla k nalezení i u římských soldátů.

Verutum alias krátké kopí

Sotva metr dlouhý oštěp patřil s třinácticentimetrovým železným hrotem mezi základní výbavu vojska do 2. století před naším letopočtem. Nebyl však nahrazen ničím lepším, takže se v pozdější části římské historie s velkou pompou zase vrátil.

Venabulum, lovecký oštěp

Cirka 180 cm dlouhý dřevěný oštěp s železným hrotem byl určen k lovu zvěře i lidských protivníků. Málokdy se užíval k vrhání, pro svou délku byl však ideální na vykrývání útoku.

Pilum čili vrhací oštěp

Těžký oštěp o délce až dva metry zakončený pyramidovým hrotem. Začal se používat až ve 3. století po Kristu, Spartakova smečka tedy jeho výhody neocenila.

Krom těchto gladiátoři sáhli i po několika možných typech luků a dalších variacích oštěpů i mečů. Zkrátka – pro každého diváka tu byl nějaký styl, v němž se našel. Pro praktické uplatnění na poli však byla značná část gladiátorských zbraní zcela nevhodná.

Možná i proto povstvání Spartaka skončilo tak, jak nakonec skončilo. A jakže? Inu, to už zjišťujte sami. Následující dvojici neděl ve 22.05. Jsme jen dva díly od finiše druhé řady. Na COOLu…

Zdroj: tribunesandtriumphs.org

(lol)