Středeční Předvečer války ukáže Fidela Castra. Připomeňte si 9 zajímavostí o Kubě
Kubánské taxi Zdroj: toptravellists.net
Příprava na jednu z nejdůležitějších revolucí 20. století začne ve středu od 20.15.
Kuba není jenom české chlapecké jméno, ale i karibský ostrov s jedenáctimilionovou populací.
Poslední půlstoletí na Kubě panuje komunistický režim pod vedením doutníkového Fidela Castra (a následně jeho bratra Raúla).
Jak k převzetí moci Fidelem došlo, můžete zjistit ve středečním díle dokumentárního cyklu Předvečer války od 20.15, která řeší právě Fidelův netradiční nástup k moci.
V čemže netradiční? To můžete částečně zjistit v následujícím výběru desatera zajímavostí o Kubě a její revolucion!
9) Vánoce se na Kubě začaly oficiálně slavit až před 17 lety. Stát je povolil jako součást případné návštěvy papeže Jana Pavla II.
8) Oficiální zvůle podobného rozměru je důsledkem Castrovy revoluce z roku 1959. Jejím počátkem byl útok na vojenská kasárna Moncada z roku 1953 – po ní však přišla dlouhá pauza, protože útok na Moncada se příliš nevydařil a Castro byl uvězněn...
7) Prvotní revoluci se však nelze úplně divit. Na Kubě byl výrazný nepoměr v příjmech – od 30. let ji sužovala jedna stávka za druhou, které se snažily vybojovat zvýšení platů, zavedení odborů či uznání osmihodinové pracovní doby. Dělo se tak s podporou USA.
6) Jak vůdce z 20. a 30. let generál Machado, tak pozdější vůdce generál Batista si na konto navíc připsali nejedno krvavé potlačení či rázné (tzn. kulomety podpořené) mocenské praktiky. Odhaduje se, že jenom během let 1952 až 1958 bylo při potlačování demokratických institucí zabito na 20 tisíc lidí. Ne snad, že by po revoluci na žádné čistky nedošlo, právě naopak…
Alternativní teorií je, že po něm šla jenom americká protitabáková lobby.
Alternativní teorií je, že po něm šla jenom americká protitabáková lobby.
5) Castro, mimochodem nemanželský syn třtinového podnikatele a jeho služky, sice zjevně sympatizoval s nižší třídou, revoluce však původně nebyla vedená jako komunistická, ale především proti generálu Batistovi. Komunismus přijal Castro až později, když se snažil vyprofilovat vůči USA. Alternativní teorií je, že po něm šla jenom americká protitabáková lobby.
4) To však nutně neznamená, že na tom Kuba byla před revolucí z obecného hlediska blbě – naopak, jednalo se zřejmě o třetí nejvyvinutější zemi latinské Ameriky. V některých faktorech předčila i tehdejší Španělsko, svého dávného kolonizátora. Ohniskem sváru byla především chudoba málo placených zaměstnanců a nedemokratické zřízení.
3) "Shodou obskurních náhod" se Kuba po Castrově revoluci propadla ze třetího na patnácté místo v HDP (mezi lety 1952 a 1981)...
Většina populace Kuby si jezdí v autech z muzeí, buržousové! :) Foto: graphics8.nytimes.com
2) Ekonomická situace se ještě zhoršila po konci studené války. S koncem sovětské finanční podpory došlo k rapidnímu zhoršení ekonomiky. Svůj markantní podíl na ní má však i americké embargo.
1) Na druhou stranu, právě díky němu působí dnešní Kuba tak trochu jako muzeum – je totiž plná dodnes opravovaných vozů z konce 50. let. Castro totiž všechny pozdější vozy zestátnil, USA navíc svým embargem efektivně zastavila dovoz náhradních dílů. Dodnes po ostrově jezdí minimálně 60 tisíc starých cadillaců a dalších veteránů. Vedle KLDR a jejího ztvárnění Orwellovy knihy 1984 je Kuba ideálním místem pro netradiční turismus!
(lol)
