Tři největší borci, kteří vyzvali Mount Everest
Dlouho ztracená legenda, zasypaná Japonka či borec bez kyslíku – i takoví vyzvali vrchol světa.
Ve čtvrtek večer se Prima COOL opět vydá "za hranice možností" s dokumentárním seriálem Everest: Za hranice možností.
Naše originální výpravička plná nejroztodivnějších horolezců světa však rozhodně není první skupinkou borců či podivínů, která se vydala horu pokořit…
Vybrali jsme pro vás trojici dalších, kteří byli svého druhu v elitním klubu prvních horolezců Everestu.
1) Pionýr George Mallory
Psala se 20. léta 20. století a jistý mladík George Mallory platil za nejslavnějšího britského horolezce. Mallory měl za sebou bohaté zkušenosti, v předešlých letech se mu ostatně podařilo zdolat i Mount Blanc nebo příkrou britskou Pillar Rock. Pak však přišla první světová válka a Mallory musel svůj koníček přerušit – nahradil ho důstojnickou prací u dělostřelectva, kde časem dosáhl až hodnosti poručíka.
V době po válce, kdy Anglie patřila za horolezeckou velmoc, se mladý a pohledný Mallory rozhodl pokořit i zatím nezdolaný Everest. Do Himálaje se dostal s průzkumnými expedicemi, jeho pokusy o výstup v letech 1921 a 1922 však skončily neúspěchem – při druhém z nich dokonce zahynulo sedm šerpů. Výprava však přesto překonala nadmořskou výšku 8000 metrů a to bez použití kyslíkových bomb.
O tom, že měl „koule ze železa“, Mallory přesvědčoval svět i na nahých momentkách… Foto: 25.media.tumblr.com
Konečně třetí výšlap z roku 1924 se však stal osudným i pro samotného Malloryho. Naposledy byli se svým kolegou Andrewem "Sandy" Irvinem zpozorování dalekohledem 8. července 1924. Dolů se nikdy nevrátili – Malloryho tělo bez přítomného fotoaparátu bylo objeveno dokonce až v roce 1999. Ze zranění se usuzuje, že dvojice byla na stěně vzájemně připoutána provazem, když jeden z nich uklouzl a strhl s sebou druhého.
Dodnes není jasné, zdali se Mallory a Irvin náhodou nestali prvními lidmi na vrcholu Everestu. Zemřít totiž mohli i při sestupu z hory, debata na toto téma se vede i 90 let po jejich osudné expedici.
Poslední Malloryho a Irvinova fotografie. Foto: static.guim.co.uk
2) (Svého druhu) první Junko Tabei
Jako první Mt. Everest samozřejmě 29. května 1953 dobyla dvojice Edmund Hillary a Tenzing Norgay. Trvalo však více než dvacet dalších let, než na vrcholu stanula i první žena – tou byla Japonka Junko Tabei.
Tabei, které bylo při Hillaryho a Norgayově výstupu jenom třináct let, přitom rozhodně zpočátku nesměřovala na dráhu vrcholové (ve více smyslech) sportovkyně. K lezení po horách se vlastně dostala až při studiu angličtiny na ženské univerzitě.
Trojice japonských turistů na vzácné fotografii, kdy nemají kolem krku fotoaparáty. Foto: madamedub.com
Namísto „speakování“ si však z univerzity odnesla hlavně nově objevenou lásku ke zdolávání kopečků. Univerzitní klub horolezců ji v roce 1969 inspiroval k založení ženského horolezeckého klubu Ladied Climbing Club: Japan. Krátce poté zdolala horu Fuji nebo švýcarský Matterhorn. Zbývalo málo dalších vrcholů, jedním z nich však byl Everest.
Výprava na něj začala jako reklamní projekt japonských novin a televizní společnosti Nihon – Tabei spolu s plně ženským týmem to však přesto neměly snadné. Při výstupu jejich tábor ve výšce 6300 metrů zavalila lavina, Tabei samotná byla skoro šest minut v bezvědomí, než ji vykopal její šerpa. Přesto pokračovala dále a o dva dny později vrchol hory jako první horolezkyně konečně pokořila.
3) Nadčlověk Reinhold Messner
Reinhold Messner není jenom laureátem na nejbizarnější paruku Himálaje (alespoň podle nás), ale rovněž renesanční muž, pro něhož je horolezectví a cestování obecně náplní života. Jako první člověk zdolal Everest bez použití lan a kyslíku, mimoto jako první rovněž oblezl i všech 14 osmitisícovek, taktéž prošel Antarktidou, Grónskem či pouští Gobi. Ze svých cest napsal přes 60 knih, a kromě toho byl rovněž poslancem za stranu Zelených...
O jeho šíleně velké kuráži svědčí i to, že mezi jeho ojedinělé neúspěšné projekty patřil nápad přejít ze Sibiře do Kanady přes severní pól...
Méně známým neúspěchem byla rovněž Messnerova iniciativa stát se prvním kosmonautem bez skafandru. Foto: planet-wissen.de
Ačkoliv se narodil v roce 1944 v italském Brixenu, většina zdejších obyvatel byla německého původu a zároveň neměla k horám daleko. Malému Reinholdíkovi se tak už v pěti letech dostalo základů horolezectví vysvětlovaného jeho vlastním otcem, venkovským učitelem a příležitostným chovatelem králíků. Svůj rodný Brixen pak proslavil po celém světě.
Když se o řadu let později v roce 1979 vydal na Everest bez kyslíkové bomby, jeho úspěšný výstup zcela šokoval odbornou veřejnost – něco takového by prostě kvůli minimu kyslíku v oné výšce nemělo být dost dobře možné. O dva roky později horu zdolal znovu, opět bez kyslíku, tentokrát však sám, bez založení základní tábora a jako bonus i delší cestou.
(lol)