4 slavné videohry, podle kterých se nikdy nesmí natočit film!

Některé hry by měly zůstat jenom hrami.
Které hry by rozhodně neměly dostat filmovou podobu?
Které hry by rozhodně neměly dostat filmovou podobu?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ať se budete snažit jakkoliv, bude velký problém najít jedinou opravdu zdařilou adaptaci videohry do filmového světa. Ne snad, že by se Hollywood nesnažil. Čtveřice vybraných titulů však ukazuje, že problém s filmováním videoher má hlubší kořeny, než jen věrnost originálu – a pokud někdy někoho napadne zfilmovat následní dílka, bude z toho nejspíše jenom další mrzení.

4) Fallout

Animačky Falloutu ukazují, že je tu opravdu hodně, co by na velkém plátně stálo za hřích. Od satiry Ameriky 50. let, přes svět zničený tak, že by se z toho rozpakal i Mad Max, Fallout má díky své unikátní stylizaci filmařům mnoho co nabídnout.

Jenže kouzlo téhle ságy nebylo jenom ve stylizaci a barabiznách, ale především v tom, že si hráč mohl dělat, co chtěl. Od masového vraždění (v prvních dvou hrách včetně dětí!) po chování se jako Šílený Mirek Dušín, Fallout dával hráči volnost vlastní jenom světu po konci světa. Film by se nutně musel vydat po ose jediného specifického příběhu – a pokud by cílil na masivní výdělky, vemte na to jed, že by hrdinu a jeho morální rozhodování musel značně zjednodušit, protože většina diváků si žádá (i když si to nepřizná) jasné padouchy a hrdiny.

3) Grand Theft Auto

Něco podobného lze říct i o sérii GTA. Problém s filmovou adaptací GTA však není jen v tom, že by na velkém plátně jenom málo diváků zkouslo souložení a následné vraždění prostitutek podpořené vydatným hláškováním.

Hry série GTA především nikdy neměly zrovna originální zápletky. Nejlepší díl ságy, Vice City, je v podstatě remakem Zjizvené tváře. I story ze San Andreas nebo GTA V je v podstatě jenom variací dalších filmů a seriálů. Hlavní příslib GTA, vlastní tempo příběhu prožívané v životem a hlavně hříchem dýchající metropoli, zkrátka nelze jen tak přetlumočit do příběhové podoby.

2) BioShock

Příběh o městě na dně mořském, v němž se snoubí celá řada filozofických přesahů? Ano! Morální rozhodnutí, které by to celé opět komplikovaly? Rovněž. BioShock má však v rukávu ještě jeden důvod, proč by byl filmařskou noční můrou – zásadní zvrat v příběhu. Po deseti letech od premiéry hráči moc dobře vědí, jak se to má se zdejším hlavním hrdinou. To však znamená, že největší zajímavost celé zápletky by velká část cílového publika… znala příliš dlouho dopředu.

Pokračování BioShock Infinite by ve skutečnosti bylo snazší natočit a filmaři by přitom mohli i relativně snadno obejít hlavní problém filmových adaptací her – skrze ukázku alternativních realit by totiž mohli ukázat jako dobré, tak i špatné možnosti (různých verzí) hrdinů. Otázkou však je, jak by se něco podobného vešlo do nějaké relativně střídmé stopáže 2, maximálně 2 a půl hodin. Odpověď: těžko.

1) Mass Effect

Vše výše uvedené se však v dokonalé bouři sešlo v sérii Mass Effect. Potenciálně velmi atraktivní sága o boji galaktické civilizace s invazí Reaperů má teoreticky všechny elementy k tomu, aby mohla být novými Hvězdnými válkami – včetně milovaných postav a milionových výdělků. Bylo by však nemožné natočit biják tak, aby byla skutečně zachycena esence Mass Effectu, a to i kdyby si filmaři pomohli „alternativními realitami“.

Nejenže má Mass Effect podobný systém morálky jako Fallout, takže můžete hrát jako Drsný Harry, ale i Luke Skywalker, ale navíc disponuje i volitelných protagonistou včetně pohlaví – a k tomu se trilogie stala slavná pro možnost nést následky svých voleb z prvního dílu klidně i v dílu třetím. Navíc skončí čtyřmi notně odlišnými závěry. Ačkoliv je film podle ságy údajně v předprodukci (už řadu let), více než cokoliv jiného případ Mass Effect ukazuje, že hry by prostě možná měly zůstat hrami, nikoliv se snažit o filmovou slávu.

(null)
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama