3 nejslavnější bitvy skutečných Vikingů: Kdy obléhali Paříž?

Seriáloví Vikingové se mají kde inspirovat.
Vikingové
Vikingové
History
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Již v neděli ve 23.10 na Prima COOL začíná premiérová 3. série Vikingů – a to znamená pokračování jejich příběhu o dobrodružstvích Ragnara Lotbroka! Co vše vás čeká v nové řadě, vám samozřejmě neprozradíme. Jelikož jsou však Vikingové tak inspirováni historií, leccos vám možná napoví některé ze skutečných vikingských bitev. 

Vikingové III (1) - upoutávka
Vikingové III (1) - upoutávka

03) Obléhání Paříže

Rok: 845

Přijít, vyplenit, odejít – takový byl modus operandi Vikingů po celé generace. Koneckonců, tahle parta jsou v podstatě středověcí piráti. A piráti nejsou slavní kvůli tomu, že by na souboj vyzývali velká vojska. Pokud však Vikingové chtěli víc než jen krátkodobé plenění, museli evolucí v silnější vojsko chtě nechtě projít. Obléhání Paříže z poloviny 9. století bylo právě takovým bodem.

Šlo totiž o první podobnou obléhací bitvu v historii Vikingů, která samozřejmě byla patřičně drsná a krvavá. Jak přesně skončila? To se možná dozvíte ve svém oblíbeném seriálu. V každém případě ale naznačila další vývoj vztahu mezi Vikingy a křesťanským světem, který konečně pochopil, že návštěvníky ze severu není radno podceňovat.

Obléhání Paříže
Obléhání Paříže
Wikipedia

02) Bitva u Hafrsfjordu

Rok: 872–900

Vikingové byli u svých sousedů nechvalně známí již na počátku 9. století, ale teprve po přelomu poloviny století se jejich menší nájezdy spojily do skutečných masivních invazních vojsk (na svou dobu) a začaly si podmaňovat široké lány okolního světa. K tomu se dostaneme ještě níže. Vzhledem k dané historické periodě a přítomnosti Vikingů asi nepřekvapí, že na ono sjednocení nedošlo pod vlivem plamenných řečí, právních protokolů a podepisování bratrských úmluv, ale pěkně po staru – ohněm a mečem!

Bitva u Hafrsfjordu byla v tažení za sjednocením klíčová – končí jí totiž celá perioda o spojení severských oblastí a vzniká sjednocené Norské království. To existovalo až do 14. století, ale jeho nástupnické státy fungují zjevně dodnes. Ještě unikátnější je v kontextu vikinských výprav její námořní zasazení. Šlo totiž o regulérní šarvátku mezi dvěma formacemi lodí. Bohužel přesný charakter bitvy ani její rok dodnes neznáme – Vikingové byli sice fajn válečníci, ale jako kronikáři stáli dost za prd.

Bitva u Hafrsfjordu
Bitva u Hafrsfjordu
Ole Peter Hansen Balling/Wikipedia

01) Bitva u Hastingsu

Rok: 1066

Zřejmě nikdy v historii neutržili Vikingové větší vítězství, než když si podmanili celou Anglii! V podstatě platí, že to, co dnes jako Anglii vnímáme, vzniklo teprve v roce 1066. Bitva u Hastingsu se odehrála v jižní části země nedaleko od pobřežního města (uhodli jste!) Hastings mezi dvěma vojsky o síle 5 až 12 tisíc mužů. Normani sami měli výraznou převahu díky tomu, že disponovali lepší jízdou. Armáda normanského vévody Viléma údajně provedla invazi s pomocí víc než 700 lodí, těžko ale říct, nakolik byla tato cifra přifouknuta kronikáři. Hastings ovšem dodnes v britské mentalitě rezonuje jako připomínka, že ostrovy lze dobýt – čehož se pozdější říše obávala během konfliktů se Španěli, Francouzi a nacisty.

Možná se ptáte, proč je na špici seznamu bitva, kterou provedli jacísi Normani. Vtip je v tom, že Normani nejsou původní obyvatelé Normandie, jedná se o vikingský "kmen" ("viking" bylo primárně povolání spíše než etnikum), kterému bylo na počátku 9. století povoleno osídlit zdejší hrabství Rouen. Co západní Franky k tomuhle rozhodnutí přívedlo? Možná za to může i jistý Rollo. A ne, nejde o náhodnou shodu jmen!

Bitva u Hastingsu
Bitva u Hastingsu
Wikipedia

Premiérová 3. série Vikingů začíná na Prima COOL v neděli ve 23.10.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama