5 drsných důvodů, proč z nás všech dělá Facebook blbce! Přestaňte dělat tyhle věci, jinak je konec!

Začínají se ozývat názory, že přemíra internetové komunikace má za následek spoustu negativních jevů, ovlivňujících život i vývoj lidí všude kolem nás. Jít ven a bavit se s lidmi se považuje za zvláštní, sedět v restauraci bez možnosti říct si něco nového naopak úplně normální. Pokud už tyhle věci pociťujete, ihned je přestaňte dělat, vy ostatní si můžete přečíst, co s námi dělá Facebook a vlastně internetová komunikace obecně.

1) MOZEK NENÍ NASTAVEN NA INTERAKCI S TOLIKA LIDMI

Je vědecky dokázané, že člověk dokáže udržovat přehled maximálně o 150 lidech, vyskytujících se kolem něj. Toto číslo, pojmenované jako Dunbarovo, je plus mínus maximem a „přátelé“, které toto číslo převyšují, už nemohou být přátelé v tom pravém slova smyslu. Navíc, skamarádit se s někým na sociální síti vyžaduje pouze klik na tlačítko, ve skutečném světě potřebujete člověka poznat, najít společné téma k hovoru a hlavně sledovat jeho či její obličej!

2) KOMUNIKACE POSTRÁDÁ EMOCE A TÓN

Smajlíci a emoji, jak se jim dnes moderně říká, vznikly z toho důvodu, že elektronická komunikace pracuje jen s malou dávkou emocí a nedokáže přenést tón hlasu, kterým by byla daná věc vyřčena. Vznikají tak nepříjemné situace, kdy člověk, nevyžívající se ve smajlících, napíše něco, co působí stroze či dokonce naštvaně a přichází fáze vysvětlování, podezřívání a následný úpadek komunikace. Určitě jste to zažili a předejít tomu všemu je tak snadné.

3) NOTIFIKACE JSOU DROGA

Bez přehánění, není mimo mísu mluvit o interakcích na sociálních sítích jako o droze. Uvolňování dopaminu, tedy chemické látky, vznikající převážně v mozku, nastává v momentě, kdy cítíte nějakou odměnu. To jsou přesně ty chvíle, kdy vám přijde zpráva, případně se objeví informace, že o vás někdo někde mluvil. Pocit štěstí je návykový a lidé jsou schopní neustále obnovovat stránky jen proto, aby nepromeškali moment, kdy se budou moci opět začít radovat.

4) STĚŽOVAT SI NA FACEBOOKU JE SNADNÉ A NEEFEKTIVNÍ

Postěžovat si na to, že vám ve Starbucks nedali do latté sojové mléko, je na sociálních sítích jednoduché. Nejhorší na tom ale je, že přátelé i další – více či méně anonymní – lidé vztek legitimizují svými lajky a sdílením. V lidském mozku to vyvolává pocit, že váš vztek je oprávněný a přinutí vás myslet, že jste součástí komunity, která má pro vás za každé okolnosti pochopení. Schválně se podívejte na podobný příspěvek u vás na zdi a reakce směrem k člověku, který bude zastávat opačný postoj. Ve skutečném životě ale také narážíme na názory přátel či rodiny, že by se člověk neměl vztekat kvůli takové prkotině a vnímat všechno s nadhledem, že ano?

5) ANONYMITA NÁS KOLEKTIVNĚ NIČÍ

Největším problémem ze všech zmiňovaných však zůstává anonymita. Na internetu se pohybují miliony a miliony lidí, kteří svou identitu skrývají za přezdívky a nic neříkající profilové obrázky. Anonymita posiluje v lidech pocit, že mohou všechno a nikdo nikdy nepřijde na to, kdo, případně co způsobil. Bohužel, lidé se nechávají názory a komentáři anonymů ovlivňovat až příliš a často vyhrocené situace vedou k radikálním krokům, jako je odchod z dané sociální sítě, případně sklon k depresím a smutku.