Článek 13: Co znamená schválené omezení internetu?

Internet se zásadně změní. Bude každopádně méně svobodný.
Blokace obsahu na Internetu
Blokace obsahu na Internetu
istock.com

reklama

Europarlament včera schválil reformu ochrany autorských práv na internetu. Ta obsahuje mimo jiné taky kontroverzní články 11 a 13, které kritici označují za cenzuru internetu. Platformy totiž budou nově zodpovědné za obsah, který na ně nahrávají uživatelé. Opatření má zabránit především pirátství, ale může být také zneužito. 

Směrnice, které prošly poměrem 348 ku 274 hlasů, teď musí ještě formálně schválit členské státy EU. Ty mají dva roky na to, aby je formou konkrétních zákonů převedly do svého práva. A právě tady bude velice záležet, jak přesně a přísně budou státy toto nařízení v praxi uplatňovat. Velké platformy se však samozřejmě budou chovat v rámci celé EU stejně.

Pojďme si stručně shrnout, co dva nejvíce diskutované články znamenají:

Článek 11 – daň z odkazu

Článek je postavený tak, že má majitelům práv (médiím, tvůrcům, umělcům) zajístil spravedlivý podíl za použití jejich obsahu na internetu. Velcí hráči jako Google či Facebook totiž dosud zobrazují v mnoha případech jejich obsah a sami na něm vydělávají. To má řešit tzv. daň z odkazu, jejímž cílem je zajistit tvůrcům obsahu odměnu za to, že jejich dílo bylo sdíleno jinými weby.

Kritici poukazují na mnohé nejasnosti ve výkladu. Třeba za nutnost platit za obsah, pokud není nabízen formou "jednotlivých slov nebo velmi krátkých pasáží". Jak se to bude posuzovat? Podobně zdanit se pokusilo odkazy na Googlu Německo, jenže systém nefunguje. Google totiž zobrazování obsahu dalších webů (ve vyhledávání či Google Zprávách) považuje spíše za reklamu na tyto weby a odmítá za ni ještě platit. 

Právo a pořádek chystá nový zátah na Internet
Autor: istock.com Právo a pořádek chystá nový zátah na Internet

Článek 13 – zodpovědnost platforem za obsah

Nejvíce kontroverzní článek v podstatě říká, že internetové platformy jsou zodpovědné za veškerý obsah, který zobrazují, tedy i za obsah nahraný samotnými uživateli. Cílem má být ochrana autorských práv. Například různé pirátské a torrent servery už nebudou moci argumentovat, že za nahraný obsah nenesou odpovědnost a naopak ho budou muset aktivně filtrovat a mazat.

Právě aktivní filtrování a kontrola veškerého obsahu se jeví jako prakticky neřešitelný problém. Například Google už dlouhou dobu používá umělou inteligenci k mazání videí porušujících autorská práva na YouTube. Systém však zdaleka není dokonalý, dost videí přehlédne, nebo naopak maže videa, která práva neporušují. Podobně je tomu například v případě Facebooku.

Nařízení se taky brání otevřené platformy jako Wikipedia, které v něm vidí možnost útoku na svou nezávislost a páku, jak politicky ovlivňovat její obsah. Menší weby se obávají, že budou muset omezit veškeré možnosti aktivního přispívání uživatelů – řeč je hlavně o diskuzích či sdílení informací. Technické i právní náklady na zajištění takové kontroly obsahu jsou totiž mimo finanční možnosti takových webů a museli by za ně platit specializované firmě.

Rozšířený je tak názor, že jde o formu cenzury, která jde na ruku velkým a bohatým online společnostem.

Jak hlasovali čeští europoslanci

PRO přijetí směrnic:
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL)
Pavel Svoboda (KDU-ČSL)

PROTI přijetí:

Petr Ježek (nestraník za ANO 2011)
Pavel Telička (nestraník)
Jan Keller (nestraník za ČSSD)
Olga Sehnalová (ČSSD)
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)
Evžen Tošenovský (ODS)
Jan Zahradil (ODS)
Jaromír Kohlíček (KSČM)
Kateřina Konečná (KSČM)
Jiří Maštálka (KSČM)
Jiří Payne (Svobodní)
Jiří Pospíšil (TOP 09 a Starostové)
Jaromír Štětina (TOP 09 a Starostové)

Zdrželi se hlasování:

Luděk Niedermayer (TOP 09)
Miroslav Poche (ČSSD)
Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí)
Martina Dlabajová (nestraník za ANO 2011)
Dita Charanzová (nestraník za ANO 2011)

reklama

reklama