hotovost

Losangeleská policie ve spolupráci s FBI vyšetřuje zřejmě největší loupež v dějinách města, informují LA Times a CNN. Ze skladu v San Fernando Valley bylo v noci z neděle na pondělí ukradeno 30 milionů dolarů (v přepočtu asi 700 milionů korun).

Tři z pěti Čechů podle posledního průzkumu zažili, že v obchodě nemohli zaplatit kartou a prodejce požadoval hotovost. Někteří ekonomové tvrdí, že jde o známku přesouvání ekonomiky do šedé zóny. Stát prý podle nich přichází o miliardy korun na daních.

Ať už lidé platí kartou, mobilem, či hodinkami, je potřeba myslet i na rizika v podobě ukradených údajů a vyluxování účtu. Stačí ale dodržovat několik jednoduchých zásad a vaše peníze budou v bezpečí.

Cash, nebo karta? Téma, které v posledních dnech silně rezonuje napříč společností a politickým spektrem, vyzdvihuje v dolní komoře hnutí ANO. To namítá, že provozovatelé preferují hotovost i kvůli zrušení EET, nemusí tak všechny výnosy přiznávat. Řada občanů si však na platby kartou zvykla. Zeptali jsme se proto jak vládních, tak opozičních poslanců, kolik hotovosti sami nosí v peněžence a jakou formu platby preferují.

Stačí platební karta nebo mobilní telefon, peněženku netřeba. S takovou filozofií žijí obyvatelé Amsterdamu, kterým bezkontaktní placení přirostlo k srdci. Výjimkou podle nich přestala být i známá Čtvrť červených luceren. „Některé slečny už taky berou platby kartou. Dříve s nimi bankovní společnosti nechtěly příliš spolupracovat, ale doba se mění. Hotovost jsem neměl v kapsách už několik let,“ přiznal se reportérovi CNN Prima NEWS grafik Luuks Bakker, který žije v nizozemském hlavním městě už více než deset let.

Jako kdyby člověk vstoupil do jiného světa. Zatímco se Češi dohadují, zda je lepší platit hotově, nebo kartou, v čínské Šanghaji je passé obojí. Veškeré transakce se točí kolem mobilních telefonů, aplikací a QR kódů. Plně digitalizovaný způsob placení je v asijské velmoci tak silně zakořeněný, že na něj přistoupili i žebráci, uvedla redakci CNN Prima NEWS Lenka S., která v čínské metropoli žije několik let. Jak ale sama dodala, má to několik háčků. „To, co stát sleduje nebo nesleduje, je tak trochu citlivé téma, ale sama předpokládám, že skutečně mají o všem přehled,“ konstatovala.

V České republice přibývá míst, kde nelze platit kartou, nýbrž pouze hotovostí. Je to katastrofa, vzniká tím prostor pro nepřiznávání financí, komentovala situaci bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Přicházíme tak o desítky miliard, upozornila ve vysílání CNN Prima NEWS.

Zahraniční turisté ve velkých českých městech se nestačí divit. Nejeden podnik otočil zostra kormidlem a přestal přijímat bezhotovostní platby. Řada lidí, která cestovala po republice s lehkou peněženkou, musí nyní vybírat hotovost v bankomatech, jinak mají smůlu. V Evropě i jiných částech světa je přitom trend opačný – kde to jde, tam se zavádí platby kartou či chytrými zařízeními. V řadě evropských metropolí je hotovost úplně pasé, kartou se dá pohodlně platit také na Novém Zélandě či v Kolumbii. Na bezkontaktní transakce naskakuje také Japonsko, které historicky patřilo k „hotovostním baštám“.

Kavárny, restaurace, bary nebo i trafiky a pumpy. V Česku na řadě míst kartou nezaplatíte, provozní čím dál častěji požadují výhradně hotovost. Jiní přijímají debetní karty pouze nad minimální útratu nebo s poplatkem. Podle ekonomů především gastro podniky ztratily bič v podobě EET.

Nejlidnatější země Afriky Nigérie před časem začala používat takzvané CBDC – digitální měny centrálních bank. Takzvaná eNaira má v zemi vytlačit tradiční peníze. A aby si lidé mohli nový digitální vynález oblíbit, stát omezil denní výběry klasické hotovosti. CBDC letos začne testovat i Evropská unie.

Právo platit hotovostními penězi by se mohlo stát součástí ústavní listiny základních práv a svobod. Její úpravu v tomto duchu navrhla senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09. Poukazuje tak na obavy lidí, že bezhotovostní platby se stanou povinnými nebo že úhrady pomocí bankovek a mincí zcela vytlačí.

Evropská unie chce už příští rok začít testovat digitální euro, které spadá do globálního projektu takzvaných CBDC – digitálních měn centrálních bank. Ty mají v budoucnu doplnit či nahradit současné měny, které země po celém světě používají. CBDC se na první pohled podobají kryptoměnám, ve skutečnosti jsou ale totálně centralizovaným finančním nástrojem.