Proč je rakev královny Alžběty II. vystlaná olovem? Prastará tradice má odpudivý počátek

Diana, princ Philip a teď i královna Alžběta. Všichni na své poslední cestě odpočívali v rakvích s olověnou vložkou. Jde totiž o starou tradici. Jak ale vznikla?

Bylo by naivní si myslet, že na pohřeb královny Alžběty nebyla většina věcí připravená předem. A platí to i v případě její rakve, kterou vyrobili už před 30 lety. Schrána z kvalitního dubového dřeva je osazená mosazným kováním, navíc ovšem skrývá jedno velmi zajímavé a těžké tajemství.

Je totiž přesně v souladu s tradicí britské královské rodiny vystlaná vrstvou olova, díky které váží okolo 300 kilogramů. Tento zvyk je starý už stovky let a jeho důvod je vlastně velmi praktický. Nejde vůbec o bezpečnost, jak by mohlo někoho napadnout, ale o to, jak nejlépe a nejefektivněji ostatky zemřelých monarchů uchovat. Protože rozklad se týká králů i řadových občanů stejně. A slyšeli jste někdy o tom, jak tělo Viléma I. Dobyvatele na jeho vlastním pohřbu explodovalo?

Neslavný konec slavného Viléma Dobyvatele

Tento první normandský král Anglie se v roce 1087 ošklivě poranil, když se pod ním v bitvě vzepjal kůň. Králova vnitřní zranění vedla k infekci a nakonec i nekróze střev. Než se jeho tělo povedlo dostat ze severofrancouzského Rouenu do zhruba 130 kilometrů vzdáleného města Caen, kde měl být pohřben, bakterie uvnitř Vilémova prostorově výrazného těla pracovaly na plný výkon. Výsledkem bylo, že se mu břišní dutina plnila hnilobnými plyny.

Aby toho nebylo málo, ve městě se krátce poté, co do něj dorazily Vilémovy ostatky, rozpoutal požár a pak navíc došlo ještě ke sporům o to, komu patří kostel, kde by se měl konat pohřeb. Zkrátka a dobře, než se konečně povedlo jej pohřbít, museli Vilémovo plyny naběhlé tělo mniši do kamenné rakve doslova vecpat. A tehdy se to stalo.

Zetlelá kůže pukla a již napůl tekutý hnijící obsah panovníkova těla pod tlakem plynů explodoval a potřísnil všechno (a podle některých zdrojů i všechny) okolo. Zápach donutil smuteční hosty prchnout z budovy ven.

Olovo pomáhá rozklad výrazně zpomalit

Pravda, tehdy to byly okolnosti naprosto extrémní a je nepravděpodobné, že by se kdy něco takového opakovalo, ale není divu, že s takovouto historkou ve svých dějinách Britové raději zavedli jistá opatření. Použití formaldehydu se navíc praktikuje až od 70. let 19. století a do té doby bylo olovo jediným známým způsobem, jak udržet v šachu přirozené procesy provázející rozklad.

Díky olovu zůstane rakev velmi dlouho vzduchotěsná, protože tento prvek téměř nepodléhá zkáze, a k tělu se tak nedostane vlhkost ani bakterie, natož třeba červi. Veškeré nepříjemné zápachy se zase na oplátku nemají šanci dostat z rakve ven, a to je také výhoda, obzvlášť pokud spolu sdílí hrobku hned několik členů královské rodiny anebo hrozí, že bude třeba rakve přestěhovat. Ve Spojeném království je navíc ze zákona povinné rakve umístěné do nadzemních hrobek vždy olovem vystlat, což je varianta mnohým cenově nedostupná.

Zdroj: Mentalfloss

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom